Už když jsem na střední škole objevoval svět internetu, trpěl jsem jedním problémem – nikdy jsem nešel do hloubky a nedokázal se dlouhodobě soustředit na jednu věc.
Výhodou bylo, že jsem díky tomu získal všeobecný přehled – jednou jsem se učil HTML, pak jsem chvíli programoval v PHP, abych se zase o pár týdnů později učil stříhat videa…
Tohle mi zůstalo i do dospělého života. Snažil jsem se z této “univerzálnosti” udělat výhodu. Prezentovat to jako svoji silnou stránku.
Teď ale vím, že to nebylo moudré.
Proč?
Protože když nikdy nepůjdu do hloubky, nedokážu vytvořit něco “zásadního”.
No jo, ale do čeho se ponořit?
Vždy, když jsem si myslel, že jsem našel na tuto otázku odpověď, mě začala po nějaké době hlodat nejistota:
Je tohle opravdu ta správná věc, na které mám pracovat?
Mojí odpovědí vždy bylo – nevím, a šel jsem zkusit něco dalšího. V angličtině se tomu občas říká “shining object syndrome”.
Tento stav mě ale dlouhodobě frustroval. Už mě prostě nebavil.
Uvědomil jsem si, že potřebuju změnu. A ta přišla minulý rok, který byl pro mě zlomový ze 2 důvodů:
1) Vydal jsem se cestou velkého zjednodušování a osekání toho, co mi pouze zabíralo místo v hlavě.
Proto jsem prodal skoro všechny mé domény a ukončil experiment s parkingem, prodal affiliate weby a projekty, a také zlato, bitcoin, penzijko, přes 25 kg knížek, 20 deskovek… A spousty dalšího, na co jsem narazil.
Díky tomu se mi v hlavě uvolnil “prostor”.
Proč je to důležité?
Protože tento “prostor” je potřeba k tomu, aby vzniklo něco “zásadního”.
2) Jakékoliv další projekty a pokusy jsem podmínil vytvořením experimentu.
To mě zbavilo otravné otázky “Je tohle opravdu ta správná věc, na které mám pracovat?” – protože mojí odpovědí najednou bylo Nevím, ale dokud nesplním podmínky experimentu, neřeším, prostě makám.
Jak takový experiment vypadá?
Nejdříve si řeknu nějaký cíl. Potom vymyslím způsoby, kterými můžu cíle dosáhnout. Následně jednotlivé možnosti zhodnotím a naplánuju si k nim jasný postup.
Pokud uspěju, pokračuju dál a snažím se danou možnost co nejvíce vytěžit. Pokud ne, zkusím jiné možnosti – a pokud ani ty nevyjdou, tak až potom experiment uzavřu jako neúspěšný.
Díky tomu mám zajištěné, že udělám vše pro to, abych se splněním cíle uspěl.
Vím, že jsem udělal maximum – a už v hlavě nepřemýšlím nad “jooo kdyby ses tehdy ponořil do těch affiliate webů, kde bys mohl být”.
Vím, že tímto způsobem něco “zásadního” vytvořím.
Pokud ale budu poletovat od jedné věci k druhé, tak se to nestane.
Zjednodušujte si aktivity, jděte do hloubky, soustřeďte se.
Jak toto téma vnímáte vy?
Napište mi. Rád si o tom popovídám.